Program k představení

Na motivy Ervinga Goffmana

Kanadský sociolog Erving Goffman popsal každodenní život jako divadelní představení. Před publikem hlídáme dojem. V zákulisí povolíme kravatu i sebeovládání. Jeho kniha se česky jmenuje Všichni hrajeme divadlo.

Jeviště a zákulisí

Goffman v knize The Presentation of Self in Everyday Life (1956, americké vydání 1959) rozlišuje jeviště a zákulisí. Před publikem řídíme dojem, který vytváříme; mimo jeho pohled můžeme z role vystoupit. Z toho si naše hra půjčuje napětí mezi fasádou a autenticitou.

Na příbuzné téma se dívá Mark Snyder v práci o self-monitoringu z roku 1974: nakolik své vystupování přizpůsobujeme situaci a reakcím druhých. Vysoký self-monitor víc sleduje společenské signály, nízký se víc řídí vlastními postoji a pocity.

Čtyři role

• Strážce harmonie

  Vztahovost + fasáda

  Chce, aby se všichni cítili dobře. I kdyby měl jediný trpět on.

• Architekt dobré pověsti

  Ego + fasáda

  Má pod kontrolou děj i dojem. A kdyby se něco pokazilo, připravené prohlášení.

• Romantik bez filtru

  Vztahovost + autenticita

  Pro své lidi udělá cokoli. Včetně scény, o kterou ho nikdo neprosil.

• Cynický hedonista

  Ego + autenticita

  Chce si život užít po svém. Potlesk je příjemný, ale není podmínkou.

Jak hra počítá

Naše čtyři role jsou autorská nadsázka. Dvacet debilních otázek není Goffmanův ani Snyderův psychologický test. Je to hra o tom, co jsme ochotni obětovat, abychom zachránili sebe, vztahy, dojem nebo zážitek.

Deset otázek posouvá bod na ose vztahovost–ego, zbylých deset na ose autenticita–fasáda. Každá volba přidá jeden bod jedné straně. Obě osy jdou od −10 do +10 a žádná role nemá náskok. Kdo skončí na nule jedné osy, hraje dvojroli. Kdo na nule obou, má univerzální obsazení.

Ke čtení

Goffman: Front and back regions (PDF, anglicky) ↗
Snyder: Self-monitoring of expressive behavior ↗